Mindfulness je mimo jiné schopnost vědět, co se nám honí v hlavě, aniž bychom se tím nechávali unést. Představte si, jak to může být užitečné. Tak například: Řídíte auto na silnici a najednou vás někdo ohrozí. Jak obvykle reagujete? Myslím, že většina z nás reaguje myšlenkou: Jsem vytočenej. A co se děje pak? Díky návyku začnete tu myšlenku okamžitě vyjadřovat chováním. V podstatě se vytočíte. Není tu žádný odstup mezi podnětem a vaší reakcí. S trochou Mindfulness byste si ve stejné situaci například všimli: Vibruje mi hrudník nebo červenají mi uši. Mám spoustu povýšeneckých myšlenek, začínám být naštvaný. Vy ale nemusíte jednat na základě těchto myšlenek. S řevem toho chlapíka honit po ulici, zatímco si vaše děcka budou myslet, že vám muselo hrábnout. Možná si teď říkáte: Neměl bych se občas naštvat? Nemám na to někdy právo? Řekl bych že ano, ale asi ne tak často, jak si myslíte. Cílem Mindfulness ale není, aby se z vás stala neslaná, nemastná kejda bez názoru. Jde tu o to, aby jste se naučili reagovat moudře na to, co se vám děje namísto reagování slepě – automaticky.
A to je, superschopnost. Jak to získat? Získáte to skrze meditaci. Myslím si, že meditace Mindfulness je další revolucí v oboru zdraví. Když jsi ve 40. letech minulého století někomu řekl, že jsi běhal, ptali se tě, kdo tě pronásleduje? Ale co se pak stalo? Vložili se do toho vědci. Ukázali, že fyzická cvičení jsou pro lidi velmi dobrá a dnes to už děláme všichni. A pokud ne, tak se za to cítíme provinile:) Proto si myslím, že budoucnost je v Mindfulness meditaci. Přidá se do pantheonu samozřejmých činností jako například: čištění zubů, zdravého stravování a braní léků, které vám doktor předepsal. Mindfulness nevyřeší všechny vaše problémy. Neučiní z vašeho života nekončící párty plnou jednorožců a duh. Nicméně je to superschopnost. A je dostupná pro vás – okamžitě.